..Ještě jednou Willímek :-)

6.3.2013
"Před nějakou dobou jsem Vám volala kvůli nemoci našeho Willíka a slíbila jsem Vám, že až mu bude lépe, tak pošlu nějakou fotečku. Nechci to zakřiknout, ale snad už můžu říci, že mu lépe je a i když si už pomalu dva měsíce užívá výhod titulu "marod" a za tu dobu mi stačil určit hranice, které bych z jeho pohledu nejspíše překračovat neměla :-D, tak jsem si dovolila Willíka vyfotit na jeho oblíbeném místečku - v seníku. Je tam skoro pořád, mají s Fíďou nový domeček, který dostali při příležitosti Willíkovi nemoci a i když jsem asi více než Willík z jeho nepapání a polehávání, byla vyřízená já a myslím, že bych si po stresu, který jsem si s jeho nemocí užila, zasloužila domeček také, tak byli naši morčecí kluci obdarováni a jak vidíte, tak Willíka nový domeček vůbec nezajímá:-) Jenom bych ráda podotkla, že ten nový domeček mají proto, že ten předchozí okousali tak, že jsem původní tvar jen těžko rozeznávala.
Každopádně Willík už normálně jí - i když normálně má asi pro každého jiný význam. Já mám občas obavu, že mrňous praskne, protože nechápu, jak se do tak maličkého tělíčka může nacpat tolik potravy, ale budiž mu přáno a chválabohu za to, protože těch několik dní co nejedl a nepil, mne stálo kromě toho, že jsem vůbec nespala, také docela dost nervů a po hodinách klečení u boxu a prošení maroda, aby si alespoň jednou ukousl salátu nebo mrkvičky, jsem dodnes ráda za každé sousto, kterým si pěkně vyplňuje bříško.
Chtěla bych Vám napsat, že jsem Vám moc vděčná za to, že jste mi věnovala svůj čas, když jsem byla z Willíkovi nemoci zoufalá a volala jsem Vám, abych Vás poprosila o jakoukoliv radu, která by mohla pomoci. Moc Vám za to děkuji, po rozhovoru s Vámi jsem se snažila do Williho dostat vodu za každou cenu a myslím si, že to rozhodlo o tom, zda nám mrňous zůstane nebo o něho přijdeme. Asi si dovedete představit, jaký svátek jsem měla, když se po nemoci poprvé napil sám a i se porochnil v mističce s jídlem..."


!?Galerie